|
 Aktuality
Koncert "Vítání jara"
Úvodní stránka
Hudební dýchánky
Naše publikační činnost
Eliška Hluší - vedoucí odd.
Historie slepeckého hnutí
Jak se k
nám dostanete ?
|
Kontakt:
Technické muzeum v Brně
oddělení Dokumentace tyflopedických informací
Purkyňova 105
612 00 Brno
tel: 541 421 488
fax: 541 214 418
mobil: 603 484
347
e-mail: muzeum@braillnet.cz
www: Technické muzeum v Brně
vedoucí: Eliška Hluší
Najdete nás zde: 
Co všechno u nás
najdete?
5. června bylo slavnostní vernisáží opět otevřeno
Technické muzeum v Brně, jehož součástí je oddělení Dokumentace
tyflopedických informací. Sešlo se zde na tisíc příznivců, přátel a známých.
Popřát muzeu přijel i náměstek ministra kultury ing. Zdeněk Novák a také
primátor města Brna RNDr. Petr Duchoň. Slavnostní vernisáži předcházelo mnoho
práce s výběrem a umístěním exponátů. Touto cestou děkuji PhDr. Josefu
Smýkalovi za vydatnou pomoc při tvorbě a realizaci expozice.
Seznam expozic,
které můžete navštívit na Purkyňově ul. č. 105 a jejich stručná
charakteristika.
Památky a expozice umístěné mimo tuto budovu najdete na
stránkách Technického
muzea v Brně.
 Čas nad námi a kolem nás:
Ciferníky a zvony věžních hodinových strojů byly vždy
viditelným a slyšitelným časovým zařízením pro všechen lid v okruhu
viditelnosti a slyšitelnosti. Pro většinu lidí představují také součást
něčeho nedostupného, skrytého vysoko ve věžích kostelů, chrámů, zámků,
radnic, škol a podobně. Několik zástupců různých vývojových typů věžních
hodinových strojů odhaluje svou podobu a tajemství v rozptýlené expozici a
leitmotiv času tak provází návštěvníka celou prohlídkou.
 Salon mechanické hudby:
Mechanické hrací strojky - automatofony, tedy kolovrátky,
hřebíčkové stroje, orchestriony, pianoly a jiné, měly v době svého vzniku a
praktického použití za úkol produkovat populární melodie na veřejnosti i v
soukromí a upoutávat dokonalým řemeslným zpracováním. Myšlenka provozovat
hudbu pomocí přesného mechanismu se mohla plně rozvinout až tehdy, kdy
hodinářské umění umožnilo nahradit přesýpací a vodní hodiny hodinovými stroji
(během 18. a 19. století); mechanický přednes hudby byl běžný až do třicátých
let 20. století. Expozice představuje sbírku mechanických hracích strojků
charakteristických emotivní zdobností, precizní hodinářskou i uměleckou
řezbářskou prací a jemnomechanickým zpracováním materiálů.
 Kultura nevidomých:
Oddělení Dokumentace tyflopedických informací navazuje na tradici brněnského Slepeckého
muzea založeného PhDr. Josefem Smýkalem v roce 1992. Expozice představuje
především vidomým návštěvníkům život, práci, kulturu a vzdělávání nevidomých
i těžce slabozrakých dětí a dospělých osob. Je možné zde shlédnout pomůcky
vytvořené v první polovině 19. století, ale také ty současné. Mezi exponáty
jsou předměty, které usnadňovaly nevidomým a slabozrakým život na území
českých zemí, ale najdeme zde i rozsáhlou produkci zahraniční. Součástí
expozice je zvuková knihovna, archiv a knihovna publikací tištěných v
několika typech reliéfní latinky i Braillova písma, jejichž fondy jsou určeny
především nevidomým a slabozrakým návštěvníkům. Při vchodu do expozice si
budete moci prohlédnout bustu Louise Brailla vytvořenou akademickým sochařem
Jiřím Moješčíkem v hodnotě 20000 KČ, kterou slepeckému oddělení daroval Josef
Smýkal. Osobně si toho nesmírně považuji, protože i v jiných zahraničních
slepeckých muzeích jeho bustu mají. Upřímně Vám za ni, pane učiteli, děkuji.
Budete se moci seznámit s pomůckami pro psaní tužkou, pro výuku latinky,
Kleinovy psací stroje. Dále jsou zde zastoupeny pomůcky pro nácvik Braillova
písma, Pichtovy i jiné psací stroje, předměty dokumentující výuku matematiky,
geometrie, výtvarnou výchovu. Bohatě zastoupena je kolekce hodinek, budíků a
historických razítek. Najdete zde také pomůcky pro hudební výchovu, zeměpis,
společenské hry, předměty pro usnadnění života v domácnosti. Zajímavé jsou
sázecí stroje pro Braillovo písmo, mechanický lis pro lisování textů v
Braillově písmu, klikový lis pro lisování textů v reliéfní latince a
rozmnožovací zařízení profesora Konzervatoře Jana Deyla Ladislava Korunky,
které sloužilo pro tisk Braillovy hudební notace. Pomůcky, které usnadňují
prostorovou orientaci a samostatný pohyb jsou zastoupeny souborem bílých
holí. Mezi unikáty slepeckého oddělení patří např. jednořádkový strojek pro
psaní Braillovým písmem, který používal Karel Emanuel Macan nebo dřevěná
rozkládací mapa Evropy Josefa Bezecného, učitele v ústavu pro nevidomé na
Hradčanech z roku 1830 aj. Všechny exponáty budou popsány v průvodci, kterého
si před vaší návštěvou můžete objednat. Chystáme jej v braillském písmu a
později bychom rádi vydali i v černotisku opatřeného fotografiemi.
 Kovolitectví:
Expozice Kovolitectví představuje řemeslo staré více než
šest tisíc let a ukazuje opomíjenou krásu zdánlivě chladného odlitku, který
nás doprovází doslova na každém kroku. Pro mnohé z nás je obvyklé přehlížet
ty samozřejmé každodenní "maličkosti" v podobě kliky od dveří, rámu
zrcadla, hřejících kamen, litinového nádobí, umělecké plastiky, lavičky v
parku či svícnu zahánějícího tmu. Proto se pozastavme nad zrozením těchto
našich souputníků, kteří v potu a žáru přicházejí na svět, aby nám sloužili.
Nejen věci život zpříjemňující vznikají touto prastarou výrobní technologií,
ale také zbraně život beroucí, jak nám ohlásí krása zvuku zakletá v bronzovém
zvonu. Popis základních slévárenských postupů doplňuje experimentální
kovolitecká dílna umožňující ukázat formování a odlévání.
Železářství:
Expozice je věnována hutnictví železa na našem území od
počátků znalosti jeho výroby do období průmyslové revoluce. Nejstarší fáze
výroby je dokumentována nálezy z archeologických výzkumů a rekonstrukcí
výroby založené na nálezech pozůstatků hutnických pecí. Pozornost je věnována
objevu raně středověkého hutnického centra v Moravském krasu, které je za
současného stavu vědomostí největším dosud známým střediskem tohoto typu na
území západních Slovanů. Výroba železa v období vrcholného středověku je
dokumentována prostřednictvím modelů hamru a velké kusové pece spolu s
ukázkou výrobků. Nový typ železářské technologie spolu s takzvanou vysokou
pecí přichází na naše území na přelomu 16. a 17. století. Vysoká dřevouhelná
pec mohla uspokojit stále se zvyšující poptávku po železe respektive litině
až do počátku 19. století, kdy je v období průmyslové revoluce nahrazováno
dřevěné uhlí koksem. Potřeba surového železa v 19. a 20. století neustále
narůstá, technologie výroby je užívána dodnes.
 Od tamtamů k internetu:
Expozice přivítá návštěvníka skutečným africkým signálním
bubnem a provází celou historií vývoje sdělovací techniky, od prvních
telefonů a telegrafů až k moderním přístrojům pro přenos zvuku a obrazu
elektromagnetickými vlnami. Exponáty jsou uspořádány chronologicky,
doprovázeny krátkým popisem, případně i výkladem jejich funkce. Nevšední
zážitek slibují programy v "multimediálním sále", praktickou
představu starších komunikačních prostředků navozuje několik interaktivních
modelů. Prezentace československých výrobků v kontextu dějin naší vlasti
umožňuje poznat využívané principy i obdivovat poctivou a tvůrčí práci našich
předků.
 Vodní motory:
Voda je, kromě síly lidí a hospodářských zvířat, nejstarším využívaným zdrojem energie,
nesmírně důležitým a nezbytným pro počátky rozvoje techniky a průmyslu. Vodní
motory si svou pozici udržely dodnes a jejich pomocí je vyráběno značné, v
některých zemích dominantní procento elektrické energie. V úvodní části
expozice je dokumentována konstrukce a využití vodních kol používaných k
pohonu mlýnů, dmychadel, stoup a čerpadel. Vodní kola byla postupně nahrazena
vodními turbínami, které prošly za sto sedmdesát let své dosavadní existence
složitým vývojem. Starší konstrukce turbín jsou prezentovány pouze na
modelech, Peltonovy, Francisovy a Kaplanovy turbíny jsou představeny velkými,
většinou pohyblivými stroji. Expozice vysvětluje princip vodních motorů,
jejich typů a využití, včetně problematiky kavitací, regulace chodu turbín,
vodních děl s turbínami souvisejících a jejich výroby.
Památník Viktora Kaplana:
Část expozice je věnována významnému vynálezci spjatému s
brněnským prostředím, rakouskému Němci Viktoru Kaplanovi, profesoru Německé
vysoké školy technické v Brně, konstruktéru nového typu vodní turbíny -
turbíny Kaplanovy.
 Parní motory:
Expozice je zaměřena převážně na stroje vyrobené a
pracující v moravském regionu na přelomu 19. a 20. století, v období
největšího rozmachu výkonných parních strojů a používání prvních parních
turbín. Jsou zde prezentovány nejen velké parní stroje různé konstrukce,
zemědělská parní lokomobila a jedna z prvních Parsonsových turbín vyrobených
v Evropě, ale také části velkých strojů, systémy regulace, rozvodu páry a
mazání, kotelní armatury, měřicí přístroje a nástroje. Téma dokreslují různé
funkční názorné řezy a modely.
 Letecká historie
a plastikové modelářství:
Expozice představuje leteckou historii, jednak jako
součást historie techniky a lidského poznání vůbec, jednak ve vztahu k atraktivnímu
a rozšířenému koníčku - plastikovému modelářství. Právě prostřednictvím
modelů je zachycen vývoj letectví, nechybějí ukázky významných letounů s
poukazem na známé výrobce letadel ve světě i u nás ani perličky z historie
letectví, rekordy a zajímavosti či vysvětlení modelářské technologie.
Expozici doplňují reální svědkové letecké minulosti ze sbírkových fondů
Technického muzea v Brně, například výstroj a výzbroj letadel, motory, padák,
vrtulník.
 Nožířství:
Expozice je zaměřena na vývoj nožířského řemesla od doby
kamenné až po současnost. Zabývá se zejména produkcí a užíváním řezných
nástrojů v českých zemích a na Slovensku. Prezentuje nejen hotové výrobky,
ale i technologie a výrobní postupy či nástroje dalších řemesel,
používajících pro svou práci řezné instrumenty odvozené od základního typu
nože. Seznamuje rovněž s výsledky rekonstrukcí výrobních postupů a zaniklých
technologií. Návštěvníci mohou zhlédnout nože pazourkové, bronzové, železné,
z damascenské oceli i moderní z legovaných ocelí.
 Historická stereovize:
Světelná panoráma (stereovize) je prohlížecí přístroj na
stereodiapozitivy, který může používat až pětadvacet diváků současně.
Využitím optických zákonů vytváří panoráma u diváků dojem trojrozměrnosti
sledovaného obrázku. Na přelomu 19. a 20. století byly světelné panorámy
oblíbenou atrakcí - předchůdkyní biografů. Toto zařízení Technického muzea v
Brně je jediným doposud provozuschopným originálem ve střední Evropě, každý
měsíc je instalován jiný program. Expozice je ztvárněna ve stylu secese a
postsecese - doby, kdy byl přístroj v provozu. Její součástí je rovněž
dokumentace k vývoji stereoskopie, včetně vysvětlení jejího principu a
využití a pozoruhodných exponátů.
 Historická vozidla:
Expozice nabízí pohled do historie a produkce význačných
výrobců motorových vozidel na Moravě, kterými jsou Tatra Kopřivnice,
Zbrojovka Brno, Wikov Prostějov a někteří drobní výrobci (například brněnská
firma Hrček a Neugebauer známá z přestaveb dražších osobních vozidel na
hasičské speciály). Expozici doplňuje instalace běžné dílny středního
soukromého podnikatele z třicátých let 20. století s nejdůležitějším
vybavením pro opravy motorových vozidel či jiné dopravní techniky, například
vozů koňských potahů. Stranou zájmu nezůstává ani motoristický sport,
především historie a vývoj našeho nejznámějšího okruhu - Velké Ceny
Československa, Masarykova okruhu v Brně (instalace závodnického boxu).
Pozoruhodný je funkční model jednoho z prvních trenažérů, které byly
využívány v autoškolách při výuce. Technické muzeum v Brně poskytuje prostor
rovněž pro prezentace soukromých sběratelů a renovátorů historických vozidel.
 Ulička řemesel:
Zavedení manufakturní a posléze tovární velkovýroby téměř
vytěsnilo produkci drobných řemeslníků, kteří našim předkům dodávali zboží
každodenní potřeby - od oděvu a obuvi přes vybavení domácností po rozličné
stroje a nástroje. Existenci řemeslnických dílen, promyšlenou technologii a
mistrovství výrobců z venkovského prostředí dnes připomínají především
expozice muzeí v přírodě. Řemeslníkům působícím ve městech splácí dluh
Technické muzeum v Brně - znázorněním městského prostředí z dvacátých a
třicátých let 20. století. Uličku tvoří dílny hodináře, knihaře, zámečníka,
krejčího, ševce a holiče, v souladu s hlavním záměrem přenést návštěvníka do
atmosféry meziválečného Brna ji doplňuje koloniál s pražírnou kávy, zubařská
ordinace, hospoda či instalace části pavlačového domu a bytu.
Součástí muzea je několikatisícový fond odborné
literatury. Nepostradatelným oddělením jsou údržbáři a konzervátoři. Právě
jejich pomocí bylo možné opravit a restaurovat většinu exponátů slepecké
expozice.
|