oddělení Dokumentace tyflopedických informacíTechnického muzea v Brně |
|
|
Kdy je otevřeno?
od úterý do pátku v době od 9,00 do 17,00 hodin, v sobotu a neděli od
10,00 do 18,00 hodin Pokud se rozhodnete navštívit expozici oddělení
Dokumentace tyflopedických informací, nabízíme Vám prohlídku s odborným
výkladem. Pro jednotlivce
doporučujeme a pro skupiny je důležité předem se
telefonicky objednat pevná linka: 541 421 488 mobil: 603 484 347 Můžete se objednat také na e-mailové adrese: Pro
autobusové zájezdy můžeme zajistit místa na OBĚD v
blízké restauraci Nabízíme Vám
dvě možnosti k výběru: - jednotný oběd
podle Vašeho přání ( po
předchozí telefonické domluvě ) - výběr ze 2
menu z denní nabídky restaurace Už víte, kdy
můžete Technické muzeum navštívit. A co si u nás
můžete prohlédnout, na to se podívejte tady. Těšíme se na vaši návštěvu. Mgr.
Eliška Hluší |
Kontakt:
mobil: 603 484
347 Historie a současnostSlepeckého muzea Úkolem oddělení Dokumentace tyflopedických informací je shromažďovat všechny speciální slepecké pomůcky, knihy a archiválie, které sloužily nevidomým ke vzdělávání, kultuře, práci i zábavě nebo zachycují způsob jejich života. Cílem je evidované exponáty popsat a zpracovat pro potřeby historického zobecnění odbornými články i rozsáhlejšími publikacemi. Historie českého slepeckého muzejnictví začíná v r. 1925. Tehdy instalovali pracovníci ředitelství ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech stálou výstavu učebních pomůcek v Praze na Pohořelci. Vystaveny byly ruční práce nevidomých žáků, historické učební pomůcky, česká literatura o slepcích, přístroje nevidomého inženýra Miloše Rokosa, nevidomého elektrotechnika Jindřicha Noska, i pozůstalost po Karlu Emanueli Macanovi (mimo jiné jeho fotografie). Touto výstavou se zamýšlelo ustavit české slepecké muzeum. Shromažďování dalších pomůcek i archívních dokumentů se ujala redakce časopisu Úchylná mládež. Společnost slepeckého muzea byla založena v květnu 1932 veřejným provoláním přípravného výboru, jehož členy byly významné osobnosti ústředních úřadů, lékaři aj, a také několik nevidomých funkcionářů. Za ministerstvo školství to byl ústřední inspektor Josef Zeman, který byl později zvolen předsedou. Místopředsedkyní byla zvolena Ema Pollandová-Rabanová.
Záměrem bylo nespokojit se s pouhou výstavou, nýbrž zřídit muzeum, které by neslo jméno K. Em. Macana. V r. 1935 Společnost slepeckého muzea a spolek Český slepecký tisk uspořádali výstavu pomůcek, knih i archívních dokumentů. Byly pozvány také různé delegace ze zahraničí. Výstava se uskutečnila v květnu a měla velký úspěch. Zúčastnili se vystavovatelé z Polska, Jugoslávie, Ameriky, Japonska a další. Není známo, proč organizátoři opustili prostory na Pohořelci. Z písemné zprávy z roku 1937 je patrné, že všechny sbírky pro slepecké muzeum byly uloženy v bednách umístěných ve sklepech různých škol. Shromažďování památek přesto neustává. V té době si Společnost sbírky cení na 50. 000 korun. Bohužel na vystavení nebylo v Praze místo. Po válce se Josef Zeman pokusil o shromáždění sbírek v nově přidělené budově na Krakovské ul č. 21. V r. 1947 byly vystaveny některé exponáty. Součástí této expozice byla i Světnička K. Em. Macana. Po změně politických poměrů v roce 1948 však bohužel činnost tohoto Slepeckého muzea skončila. Po delší odmlce Slepecké muzeum začal budovat od svých 17 let PhDr. Josef Smýkal. Tehdy se rozhodl, že bude sbírat všechny pomůcky vztahující se k životu, kultuře a práci nevidomých a těžce slabozrakých dětí i dospělých. Inspirovaly ho k tomu pomůcky, které dostávali absolventi tehdejšího brněnského ústavu pro nevidomé jako dar do života. Jednalo se o Kleinův psací stroj pro propichovanou latinku a pražskou tabulku pro psaní Braillovým písmem. Další přibývaly a Josef Smýkal začal usilovat o prostory, kde by vzácné unikáty mohl vystavovat. Ze strany tehdejšího Svazu invalidů nenašel pochopení. Bylo mu nabídnuto, aby své exponáty daroval na Slovensko do Levoče, kde vybudoval Slepecké muzeum Michal Dzurňák. Mnoho pomůcek obdržel Josef Smýkal od samotných nevidomých nebo je získal z knihovny Karla Emanuela Macana, kde byly uloženy na půdě a nikdo nevěděl kam je zařadit. Pomůcky zde zůstaly po již zmíněné Světové výstavě slepeckého tisku. Další vzácné unikáty objevil v době, kdy byl ředitelem školy pro nevidomé v Brně (1977-1982). Za všechny jmenuji alespoň nástěnnou mapu železnic vyrobenou Fr. Urbanem. Tato mapa byla nalezena pod omítkou ve stropu školní vrátnice. Josef Smýkal stále více toužil po tom, aby své sbírky mohl někde vystavit. V r. 1977 vybudoval ve škole koutek tradic, kde část pomůcek vystavil. Koutek byl navštěvován žáky školy, dospělými nevidomými občany i veřejností. Po jeho odchodu ze školy opět začalo usilování o trvalé umístění sbírek. Podařilo se to až v r. 1990, kdy se dověděl, že se má z prostor na Chaloupkově ul. č. 7 stěhovat Brněnská Drutěva. Okamžitě spolu s Fr. Ficiánem budovu zabrali. Objekt byl v katastrofálním stavu. Tehdejší Česká unie nevidomých a slabozrakých věnovala na stavební adaptace a vnitřní zařízení několik set tisíc korun. Po stavebních úpravách konečně sbírky začal přemísťovat do nových prostor. Dne 5. května 1992 bylo Slepecké muzeum slavnostně otevřeno. Muzeum bylo do září 2000 umístěno v nadační budově básníka Josefa Chaloupky na Chaloupkově (dříve Třebízského) ulici č. 7. v Brně - Králově Poli. Pojďte s námi na malý výlet do minulosti. Od 5. června r. 2003 je možné shlédnout exponáty v prostorách Technického muzea v Brně. Do struktury Technického muzea v Brně bylo začleněno jako čtvrté oddělení pod názvem Oddělení pro slepeckou historii Technického muzea v Brně. V r. 2005 byl i tento název změněn na oddělení Dokumentace tyflopedických informací. Hlavní formou, jak informovat občany, jsou individuální
návštěvy a exkurze lidí vidomých i nevidomých a slabozrakých. Nejedná se tedy
o muzeum pouze pro nevidomé, nýbrž spíše pro širokou veřejnost.. Ve svých sbírkách
má pomůcky ukazující dřívější způsoby vzdělávání a výchovy nevidomých žáků i
dospělých. Jsou to historické tiskařské stroje pro Braillovo písmo, předměty
denní potřeby, společenské hry i jiné speciální pomůcky a zařízení
řemeslnických dílen. Slepecké muzeum, nyní oddělení Dokumentace tyflopedických informací vyvíjí od května 1992, kdy bylo otevřeno, rovněž kulturní a vzdělávací činost. O všech takových aktivitách pravidelně informujeme v bulletinu Kam za kulturou v Brně. Přispíváme články do odborných i zájmových časopisů. Mimo přímé spolupráce s katedrami speciální pedagogiky dvou univerzit poskytujeme odborné konzultace studentům vysokých i středních škol. Pořádáme různé semináře o specifických aspektech života nevidomých. Čas od času spolupracujeme s Muzeem města Brna i s Moravským zemským muzeem na speciálních výstavách. U příležitosti významných výročí, týkajících se života nevidomých a slabozrakých, připravujeme v prostorách Slepeckého muzea tematické výstavy. Velmi dobře se daří spolupráce s brněnskou konzervatoří.
Od r. 1993 v jejím sále pořádáme každý rok koncerty Vítání jara, na kterých
účinkují bývalí žáci brněnské ZŠ pro nevidomé a slabozraké, nyní posluchači
nebo absolventi konzervatoře, případně některé z vysokých hudebních škol.
Slepecké muzeum rozvíjí rovněž publikační činnost. V knižnici muzea vydáváme publikace,
které zachycují rozvoj péče o výchovu, vzdělávání, kulturu a zaměstnávání
nevidomých i slabozrakých. Až dosud jsme vydali několik knih jednak pro
širokou veřejnost, ale i pro nevidomé. Kromě toho vydáváme v Braillově písmu
časopis Brněnský občasník, jediný kulturní regionální časopis svého druhu na
Moravě. Jeho prostřednictvím informujeme nevidomé o zajímavostech v oblasti
kultury. Jak vyplývá z uvedených akcí, je toto jediné speciální muzeum u nás
jednou z výstavnických institucí, která obohacuje kulturní život Brna. Stojí za to naši expozici navštívit. |
|
Napište Váš e-mail a odešlete! Obratem Vám zašleme informace a potvrdíme Vaši registraci.
|